čtvrtek 18. října 2012

Úvod


Ázerbájdžánská republika a Íránská islámská republika nezasvěceným

Blízký východ. Etnocentrické označení pro jihovýchodní Asii, ale také  makroregion, který se nyní stává středem našeho zájmu. Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Íránem nejsou poslední dobou úplně vřelé, než se však pustíme do podrobnějších analýz, podíváme se na tyto dvě muslimské země z historického a geopolitického hlediska, abychom se lépe orientovali v celé problematice.

Již od starověku se na území těchto zemí vyvíjely dvě odlišné státnosti, avšak je zřejmé, že menší Ázerbájdžán často podléhal většímu a silnějšímu Íránu, tehdy mocné Perské říši. To přetrvalo až do novověku, kdy byl Ázerbájdžán rozdělen mezi Rusko a Persii. Toto rozdělení dobře symbolizuje střetávání Evropy s Asií. Ázerbájdžán je totiž považován za hranici Evropy, některé teorie jej do Evropy i zahrnují.





20. století přináší mnoho změn. Války a zejména pak Studená válka ovlivňuje politický vývoj a náklonost k velmocím v obou zemích. Ázerbájdžán se stává součástí Zakavkazské socialistické federativní sovětské republiky, pod taktovkou SSSR. O Írán se vede politický souboj typický pro studenou válku mezi Spojeným královstvím a Sovětským svazem, kde se záminkou pro geopolitické cíle západního i východního bloku stala proněmecká politika tehdejšího vůdce Íránu. Od devadesátých let dvacátého století se již obě země vyvíjejí svou vlastní cestou. Přestože v obou zemích probíhají pravidelné volby, nejsou úplně demokratické, neboť tamními volbami se vláda změnit nedá. Na cestě k demokracii evropského typu jim brání pečlivější rozdělení státní moci. Jak již z oficiálního názvu vyplývá, v případě Íránu, hraje v politice velkou roli také náboženství, šíitský islám samozřejmě.


Ve dvacátém století si každá ze zemí prošla konfliktem, otevřenou válkou, s jedním ze svých sousedů. V případě Ázerbájdžánu šlo o dlouholetý spor o území na jihozápadě země nazývané Náhorní Karabach, který vedl s Arménií. Pro Ázerbájdžán dopadla válka nepříznivě. Na území Náhorního Karabachu byla vytvořena Náhorno-Karabašská republika orientovaná na Arménii, která však není uznána na mezinárodní scéně. Ázerbájdžán tak ztratil zhruba 16% svého původního území, ale jelikož toto území nikdo mezinárodně neuznal, zůstává mapa Ázerbájdžánu nezměněna.


Írán se koncem 20. století dostal do konfliktu se svým západním sousedem Irákem. Předmětem konfliktu byly především Irácké nároky na Íránskou provincii Chúzistán, který byl velmi bohatý na ropu. Po osmi letech válčení se ukázalo, že síly obou zemí jsou přibližně vyrovnané. Dá se říci, že se Íránu podařilo ubránit, avšak z následků války se vyrovnává dodnes.



Geopolitickému významu obou zemí přidává hlavně ropa a zemní plyn. Díky exportu ropy byl donedávna Ázerbájdžán státem s nejvyšším růstem DPH. Írán je zase státem s druhou nejvyšší zásobou ropy světa. Orientace Ázerbájdžánského nerostného bohatství je soustředěna spíše na západní svět (výstavba plynovodu Nabucco – plyn pro EU) zatímco Írán vyváží své černé zlato především na východ (Japonsko, Čína). V poslední době se geopoliticky důležitým stává Ázerbájdžán jako potenciální prostředník pro možný preventivní zásah (útok) Izraele na Írán, z důvodu podezření jaderného zbrojení – o tom více v příštích článcích.


ZDROJE:

  • Azerbaijan and Iran: the Contradictions and Perspectives of Development of Their Relations. In: Http://theanalyticon.com [online]. 2011 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://theanalyticon.com/?p=446&lang=en
  • Alievův Ázerbájdžán. In: Http://www.cepsr.com [online]. 2005 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=248
  • Izraelský premiér v OSN upoutal malůvkou íránského jaderného programu. In: Http://zpravy.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/netanjahu-a-bomba-v-osn-0bn-/zahranicni.aspx?c=A120928_150344_zahranicni_jw
  • Írán. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n
  • Ázerbájdžán. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n#Modern.C3.AD_d.C4.9Bjiny
  • Úder na Írán má mířit z Ázerbájdžánu. In: Http://www.novinky.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/263513-uder-na-iran-ma-mirit-z-azerbajdzanu.html

2 komentáře:

  1. Vincenc Kopeček, vyučující19. října 2012 v 7:58

    I já děkuji za příspěvek, nicméně by to chtělo ještě pár věcí vylepšit. Je to vcelku dobře napsáno, až na pár fatckých chyb a nezvládnuté zdroje. Tož postupně:

    1) Zakakazská demokratická federativní republika existovala asi měsíc na jaře 1918 a se Sovětským svazem neměla nic společného. Asi si ji pletete se Zakavkazskou socialistickou federativní sovětskou republikou, existující v letech 1922-1936, jež však byla přímou součástí SSSR. Ujasněte si to.

    2) Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že Írán a Ázerbájdžán jsou na asijské poměry demokratické. Ano, v obou probíhají volby, ale nejsou svobodné, ani férové a nelze jimi změnit vládu, tudíž o demokracii není možné hovořit. Naopak - obě země patří k výrazným nedemokraciím, o jejich klasifikaci by se dalo spekulovat, např. u Ázerbájdžánu se jedná zřejmě o autoritarismus, u Íránu možná i o (post)totalitarismus, záleží na použité typologii. (zřejmě tu čerpáta z článku T. Šmída - ten je sice dobrý, ale už poněkud zastaralý).

    3) Práce se zdroji. Wikipedii a idnes nahraďte něčím rozumnějším. Pro Wikipedii platí absolutní zákaz používání, je to naprosto nespolehlivý zdroj, kdokoliv tam může napsat cokoliv. Idnes jsou noviny, ale vy v tomto příspěvku nepíšete o aktuálních událostech, ale o dějinách. Navštivtě proto raději studovnu.

    Opravy očekávám do týdne.

    OdpovědětVymazat
  2. Pánové, vidím, že najednou zase Váš blog funguje, ale nezdá se, že byste tento článek příliš opravili. Co ty zdroje???

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za příspěvek