Napětí mezi sousedy

Po úvodním článku našeho blogu bychom rádi informovali o napětí a možném blížícím se konfliktu mezi Íránem a Izraelem skrze Ázerbajdžán. V tomto článku se pokusíme zmínit důležité mezníky a události, které se odehrály v tomto roce a mají za následek hořké vztahy mezi těmito sousedy.

  


Co se stalo... 

V průběhu ledna a února 2012 vzrostlo napětí kvůli zprávě britských novin, které uvedly, že se na území Ázerbajdžánu vyskytuje izraelská zpravodajská rozvědka, která nese název Mossad.  Jejím údajně hlavním cílem a činností je nábor Azerů k následným operacím a špionáži v Íránu, které by přinesly zprávy o jaderném programu. Po zveřejnění tohoto článku byl vyzván ázerbajdžánský delegát na ministerstvo zahraničí, aby vysvětlil tyto incidenty a vysvětlil spoluúčast na izraelské operaci. Důsledkem této napjaté situace začaly íránská média vyvíjet tlak na Ázerbajdžán a psát o něm jen záporně. Například se hluboce rozebíral vývoz a prodej ropy Izraeli a následný nákup zbraní od židovské populace. Ovšem tento nátlak íránských novinářů na Ázerbajdžán přinesl jednu zajímavost. Po tom, co se na Blízkém Východě objevily tyto zprávy, se proslechlo, že Arménie posílila vztahy, zejména obchodní s Íránem, což lze chápat.

Něco z historie.

V 80. a 90. letech proběhla série událostí, která také zapříčila toto posílení vztahů. V 90. letech vznikl stát Náhorní Karabach, který je mezinárodně neuznaný, ale popravdě nezávislý. Tento stát založili Arméni, ale na Ázerbajdžánském území. A to se stalo po snaze genocidy Arménů, kteří se ubránili. Tento  pokus se nezdařil a vznikla tato republika. Proto tedy tento krok Arménů.

V květnu 2012 se rozšířily obavy o civilním jaderném programu Íránu, který údajně maskuje jaderné zbrojení. Objevily se spekulace o úderu na jaderná výzkumná pracoviště ze strany USA a Izraele. Rusko se zděsilo z obavy vypuknutí války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ohlásil obavy z tohoto konfliktu, který by podle něj přinesl prolomení světové bezpečnosti a drtivé dopady na světovou ekonomiku, jelikož by vzrostla cena ropy.

 

Sergei Lavrov

Suezský průplav

Koncem srpna se objevila zajímavá zpráva, ve které stálo, že Egypt odmítl příkaz k odstřelní íránské lodi, která přepravovala zbraně do Sýrie. Tuto žádost apelovaly USA. Odmítnul je Mohab Mamish, prezident Správy Suezského průplavu, který byl povolán do fukce egyptským prezidentem Mohamedem Morsim.  V minulosti byl velitelem ozbrojených sil Egypta. V souvislosti s odmítnutím žádosti také konstatoval, že Správa Suezského průplavu má informace o každé lodi, co se týče nákladu, hmotnosti, posádky atd., 24 hodin předem.

Paradoxně týden po tomto vyhlášení, se USA rozhodly, že nepodpoří vojenský útok Izraele proti íránským jaderným továrnám. Podle New York Times se snaží Izrael přinutit USA k tomuto útoku, to ovšem definitivně vyvrátil americký prezident Barrack Obama.  Cílem vyhlášení o neútoku bylo zmírnění agrese Íránu, které by jinak bylo schopno disponovat jadernou silou.  Podle nejmenovaných evropských novin se však jednalo o zabránění útoků na vojenské cíle USA v okolí Perského zálivu a tudíž jenom přilepšení sympatií Barracka Obamy před prezidentskýma  volbama. Následně se setkali velvyslanci USA a Izraele, kteří si ostře vyměnovali názory na danou problematiku.  Izraelský velvyslanec Binyamin Netanyahu byl podle slov Mika Rogerse posedlý útokem na jaderná zařízení. Mike Rogers ovšem všechny tyto návrhy zamítl a sdělil, že ze strany USA zůstává stejný vztah k Izraeli.

V pátek 7. Září se Kanada odhodlala k razantnímu kroku vůči Íránu. Vyhostila veškeré diplomaty z Kanady a uzavřela velvyslanectví v Teheránu s 5denní lhůtou. Kanada je absolutně nespokojená se situací v Íránu, který není schopný akceptovat rezoluce OSN o jaderných zbraních.  Kanada také apelovala na Kanaďany, aby se vyhnuli cestám do Íránu z důvodů bezpečnosti.  Tento razantní krok podpořil Izrael s prohlášením, že Kanada je morální a odpovědný stát.

Koncem září navštívil Londýn viceprezident a ředitel íránského jaderného zastupitelství Fereydoun Abbasi Davani, který médiím oznámil, že Írán podával nepravdivé informace o svém jaderném výzkumu. Vysvětloval to pod záštitou většího mocenství Íránu a obelhání západu. Podle jeho slov jen předstírali mocenskou sílu. Odvolával se na Sadáma Husajna, který byl prý utlačován USA z držení hromadných zbraní, a po jeho zatčení se žádné nenašly. Dle jeho slov nechce takto vystavit Írán před Mezinárodní institut pro atomovou energii. 

Zdroje: 

• Canada Closes Tehran Embassy and Orders Iran Envoys to Leave. In: Http://www.nytimes.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2012/09/08/world/middleeast/canada-closes-its-embassy-in-iran.html
• Iran: We Lie to International Inspectors on Our Nuke Program. In: Http://www.israelnationalnews.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/160121#.UKTKHoaWyZE
• Iran's nuclear chief admits providing IAEA with false information. In: Http://www.haaretz.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.haaretz.com/news/middle-east/iran-s-nuclear-chief-admits-providing-iaea-with-false-information-1.465837