ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ MENŠINA V ÍRÁNU 2/2

V tomto příspěvku navážu na předchozí téma o ázerbájdžánské menšině v Íránu a zaměřím se nyní spíše na aktuální situaci a spekulace o budoucnosti menšiny a také se seznámíme s hnutím GAMOH a jeho cíli.

Hnutí GAMOH

GAMOH nebo také anglicky SANAM (Southern Azerbaijan National Awakening Movement) můžeme do češtiny přeložit asi jako obrozenecké hnutí jižního Ázerbájdžánu. Bylo založeno v roce 1995 Mahmudalem Chereganim. Cheregani byl v devadesátých letech za své postoje zadržen a mučen Íránskou vládou, ta ho pak na žádost OSN propustila. Svého poslání se i přes zdravotní postižení způsobené mučením nevzdal a přednášel o GAMOH a svých názorech i v zahraničí.

GAMOH má i svou vlajku, velmi podobnou vlajce Ázerbájdžánu

Podle něj není hlavním cílem GAMOH odtrhnutí se od Íránu a přidání se k Turecku nebo Ázerbájdžánu, i když někteří členové této organizace tuto myšlenku zastávají. Jeho cílem je nežít pod vládou islámského režimu a nastolení demokracie v Íránu. Hovoří také o federalizaci státu a požaduje větší respekt Íránu k Azerům.

Od roku 2002 se GAMOH rozšiřuje na mezinárodní úroveň a je znám i v Evropské unii. Sídlí v městě Baku v Ázerbájdžánu, jeho sídlo v jižním Ázerbájdžánu (na území Íránu) je tajné. GAMOH je také politickou stranou Íránu, jejíž příznivci jsou často pronásledováni, avšak voličů a stoupenců této strany a hnutí neustále přibývá a čítá na miliony.

Snahy o nezávislost

V posledních měsících nabrali události rychlejšího spádu. V květnu tohoto roku se v Ankaře uskutečnilo zasedání zástupců azerských Íránců, kde založili Jihoázerbájdžánskou národní radu, jejíž hlavním cílem je nezávislost jižního Ázerbájdžánu na Íránu. Zdůrazňuje však, že chtějí nezávislosti dosáhnout mírovou cestou a zvažují případné připojení oblasti k Turecku nebo Ázerbájdžánu. Také vysvětlují, že pravým důvodem k odtrhnutí se je již století stará touha o věc a aktuální nespokojenost uvnitř Íránu. Zároveň popírají, že by tento koncil spolupracoval s vládami USA nebo Izraelem s cílem oslabit Írán.

Na druhou stranu, jsou v Íránu Azerové, kteří jsou proti odtržení. Jak jsem již v předchozím článku zmiňoval, nemají všichni íránští Azerové takové nacionální cítění a jsou moc dobře integrováni v rámci Íránu. Zajímavé byly některé komentáře pod článkem s velmi odlišnými názory:[1]

·         down with panturks i am azari i am iranian

·         100% support!! Nothing is better than independence. We should start sending out petition for this noble cause. Please us give up your Iranian citizenship

·         A smarter idea would be mass resettlement in Azerbaijan. The money of the Persian people has been used to build the infrastructure in Northwest Iran and to declare independence is a treachery to Persians.

·         South Azeri People will get their independence sooner or later.I think justice should be done, it is a real time now.

Turecko nebo Ázerbájdžán

Nabízí se otázka, proč lidé z jižního Ázerbájdžánu zvažují přičlenění k Turecku spíše než k Ázerbájdžánu. Důvod je prostý. Z hlediska etnicity jsou vlastně Ázerbájdžánci Turkové a jejich jazyk je podobný Turečtině. Jediným problémem by mohlo být náboženství, avšak mnoho Azerů nevidí problém konvertovat ze Shii k Suně a někteří již tak v rámci asimilace (k Turecku) činí. Hlavním důvodem proč se přičlenit k Turecku a ne Ázerbájdžánu je nevíra v ázerbájdžánskou vládu. Mnoho íránských Azerů považují ázerbájdžánskou ekonomiku za stagnující a všímají si korupce uvnitř vlády, navíc se jim zamlouvá větší demokratičnost Turecka.

Zdroje:

Iranian Azeris set up national council in Turkey, aspire for independence. In: Http://www.todayszaman.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.todayszaman.com/news-280353-iranian-azeris-set-up-national-council-in-turkey-aspire-for-independence.html

Azerbaijani Turks of Iran: Will They Lead a Revolution Again?. In: Http://web.archive.org [online]. 2002 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20080410083442/http://www.csis.org/media/csis/events/020808.pdf

Iran’s Azeri Question: What Does Iran’s Largest Ethnic Minority Want?. In: Http://www.eurasianet.org [online]. 2003 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/departments/culture/articles/eav041503.shtml

---

[1] Internetový článek na servru todayszaman.com dostupný z: http://www.todayszaman.com/news-280353-iranian-azeris-set-up-national-council-in-turkey-aspire-for-independence.html

Kaspické moře a otázka těžby

Kaspické moře, jakožto největší slané jezero na světě je známo svým přírodním bohatstvím, ovšem tím, jak je charakterizováno, nelze říct, zda se jedná o jezero či moře.  Na této rozloze o 376 000 km² se rozkládají obrovské zásoby ropy a zemního plynu. Pobřežní státy jezera těchto zásob fosilních paliv hojně využívají.   

Po rozpadu Sovětského svazu se tento kaspický region otevřel světu a tak dnes zde svůj zájem zaměřují Turecko, Čína nebo USA, které prakticky spolupracují se státy – Ázerbájdžánem, Kazachstánem, Turkmenistánem a Íránem. Vnik ostatních států a jejich ovlivnění těžby se však nelíbí monopolu Ruska, které prohlašuje kaspickou pánev za oblast svých zájmů, jak to bylo v minulosti, kdy za doby SSSR bylo Kaspické moře rozděleno mezi SSSR a Írán podle smlouvy z roku 1940, která už však není platná. Tyto státy se jaksi nesou v duchu setrvání této smlouvy.

 

První novou etapu tato oblast zažila po rozpadu SSSR. V září roku 1994 podepsal Ázerbájdžán s ropnými společnostmi kontrakt o těžbě ropy na šelfu Kaspického moře. Toto však mělo za následek řešení sporů o rozdělení moře. Řešilo se mezi 3 variantami: 

1.       Rozdělení teritoriálních vod o rozloze 20 mořských mil. Střed pak se společným majetkem.

2.       Pohraniční jezero – sektory, rozdělené podle centrální linie moře a vnější hranice. Každý stát by měl ve svém sektoru zvláštní suverenitu s řešením biologických zdrojů a těžby.

3.       Otevřené moře. Varianta založená podle OSN, která nabyla platnost roku 1994. Domluveny jsou teritoriální vody o rozloze 12 mořských mil a zóny pobřežních státu.

Toto rozdělení však je u různých států rozdílně respektováno. Írán stále požaduje rozdělení mořského dna v poměru 20 % pro jednotlivý stát. Jelikož dělení na sektory, by připadala Íránu nejmenší část oblasti s energetickými surovinami.  Ázerbájdžán je však v pozici, kde preferuje rozdělení sektorů, které jsou pod správou jednotlivých států. Tímto Ázerbájdžán získává obrovské zdroje zemního plynu a ropy a v tomto ohledu se orientuje na USA, které zde budují kontakty ve vládních a ropných kruzích.

Ložiska ropy a zemního plynu v Kaspickém moři

Ázerbájdžán se dá pokládat za největšího vlastníka zdrojů ropy a zemního plynu v této oblasti. V posledních letech se prudce zvýšila těžba ropy, která se postupně zvyšovala od roku 1997. Roku 2008 bylo zaznamenáno až 1 milion vytěžených barelů denně. Pro Ázerbájdžán je však lukrativnější tuto ropu vyvážet a prodávat do zahraničí a neslouží ve velké míře k domácí spotřebě. Ropa je největším potencionálním bohatstvím země, přitom tvoří pouze 20 % hrubého domácího produktu. Mimo jiné tato čísla dokládají fakt, že se zde vyskytuje korupce.

V ropném průmyslu pracují v hlavním městě Baku především Angličané, Američané, Němci a Japonci. Vláda se snaží s korupcí bojovat a přislíbila dvě třetiny státních investic do těžebního průmyslu. Také byla podepsána smlouva s Tureckem a Gruzií o stavbě 1 700 km dlouhém ropovodu do Středozemního moře. Jedná se o ropovod BTC (Baku – Tbilisi – Ceyhan). Je otevřen od roku 2006 a je ve vlastnictví AOIC. Mírně je využíván i pro kazašskou ropu. Tento ropovod má také politický význam k upevnění vztahů.  Dále Ázerbájdžán využívá ropovodu Baku – Supsa (město v Gruzii, pobřeží Černého moře). Ten byl využíván za dob Sovětského svazu. Následně roku 1996 se začal opravovat a otevřen roku 1999. Byl přerušen v roce 2008 v době konfliktů mezi Ruskem a Gruzií. Dále pak je využíván plynovod SCP, který má souběžnou trasu s ropovodem BTC.

ázerbájdžánský ropovod BTC

Spolupráce Íránu s Ázerbájdžánem

Tyto státy i přes své nepokojné vztahy udržují vzájemnou spolupráci, a to formou výměny. Ázerbájdžán dodává Íránu zemní plyn.  Volí k tomu lodní přepravu přes plynovod Baku – Astara. Írán zase dodává svůj zemní plyn ázerbájdžánské oddělené enklávě Nachicevanu a tím získává 15% z tranzitních poplatků.

Na druhou stranu tyto státy řeší v kaspické oblasti také spory. Írán nesouhlasí s rozdělením zón a činí stálé provokace. Využívá toho, že Ázerbájdžán má nedostatek vojenské námořní flotily a přemisťuje své ropné plošiny do ázerbájdžánských teritoriálních vod. V poslední době se jedná např. o mobilní ropné plošině Alborz-Iran, která se pořád více prohlubuje do ázerbájdžánských vod směrem na sever.

Zdroje:

• Iran, Azerbaijan In Tense Caspian Standoff, Cables Show. In: Http://www.eurasianet.org [online]. 2009 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/64268
• Energetická bezpečnost a status Kaspického moře. In: Http://www.cepsr.com [online]. 2009 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=358
• Geopolitika kaspického regionu. In: Http://www.amo.cz [online]. 2003 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.amo.cz/publikace/geopolitika-kaspickeho-regionu.html
• ÁZERBÁJDŽÁN - BÍDA NA BARELECH ROPY. In: Http://www.czech-press.cz [online]. 2004 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=190%3Aazerbajdan-bida-na-barelech-ropy&Itemid=4
• PEČENKA, M., LUŇÁK, P., kol. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-85983-01-x.

Ázerbájdžánská menšina v Íránu 1/2

Z hlediska celistvosti státu a jeho suverenity zpravidla neprospívá mít velkou národnostní menšinu žijící na jeho vlastním území, naopak – většinou vede k postupnému rozvracení státu, nepokojům a snahám o co největší autonomii v rámci státu, popřípadě k osamostatnění menšiny. Onen stát se pak snaží potlačit tyto snahy.  Ázerbájdžánci v Íránu tvoří podstatnou část náplně mezinárodních vztahů těchto dvou zemí.

Třicetimilionová menšina?

Na území Íránu žije mnoho národnostních menšin a největší z nich je právě menšina turkických Azerů, žijících z velké části při hranicích Íránu s Ázerbájdžánem, ale také třeba v hlavním městě Teherán. Údaje o počtu Íránských Azerů se různí. Zatímco íránské statistické úřady tvrdí, že azerská menšina čítá zhruba 16 miliónů obyvatel Íránu, Ázerbájdžánci zmiňují mnohem větší čísla, točících se kolem 30 miliónů. Podle statistik západního světa žije v Íránu 24 miliónů Azerů. Jestli je toto číslo správné, dalo by se říct, že v průměru je každý čtvrtý občan Íránu Azer.

Nebylo by však správné považovat všechny příslušníky této menšiny za úplně odlišnou sortu lidí. Až na historické rozdíly týkající se etnického původu a různých kulturních odlišností si jsou Azerové a dnešní Peršané velmi podobní a mnoho z Azerů je do íránské společnosti dokonale integrováno, což zapříčiňuje rozporuplná čísla odhadující Ázerbájdžánskou minoritu. Překážkou nebývá ani jazyková odlišnost těchto dvou národů, většina Íránských Azerů umí i persky (fársí). Dobrým příkladem integrace Azerů může být íránský duchovní vůdce a fakticky i hlava státu ájatolláh Sajjid Alí Chameneí, který je ázerbájdžánského původu.

O Ázerbájdžáncích se někdy mluví jako o národu rozděleném politickou hranicí. Je zvláštní, že sám Ázerbájdžán má méně než 10 miliónů obyvatel a dalších zhruba 30 miliónu žije v okolních zemích, zejména v Íránu. Jejich nynější presence v jiném státě je dána historickými kořeny. Kdysi bylo celé území dnešního Ázerbájdžánu součástí íránské monarchie a osamostatnilo se až po 1. Sv. válce. Většina Turkických Azerů však zůstala na území patřící Íránu, kde žili po generace v harmonii vedle Peršanů.

Východní Ázerbájdžán

Není východní část Ázerbájdžánu, nýbrž území na severozápadě Íránu a nejvýznamnější azerská provincie Íránu s hlavním městem Tabriz. Tato provincie je poměrně hustě zalidněna. Žije v ní téměř čtyři milióny obyvatel a to s velkou převahou Azerů. Právě v této oblasti vzniká většina revolučních tendencí s cílem osvobodit tuto oblast + sousední azerské provincie (Západní Ázerbájdžán a Ardabil) a začlenit je pod Ázerbájdžán nebo Turecko.

Ázerbájdžánská menšina ve Východním Ázerbájdžánu a okolí

                                                                                  

Revoluční tendence

Íránská vláda se obává, že by Azerové mohli povstat proti íránskému režimu, jak už se stalo několikrát v novodobých dějinách. Za poslední století proběhly čtyři velké revoluce.

• První revoluční tendence započaly v roce 1905, kdy se snažili Azerové využít příležitosti nepokojů pramenících z konfliktu proti Ruskému Impériu a Arménii. Revoluce byla vedena z Tebrizu
• Druhá pro-demokratická revoluce vypukla v roce 1920 a také začala v Tebrizu a Jižní Ázerbájdžán se stal nezávislým na dobu půl roku. Sovětský svaz ve spolupráci s Íránem krvavě potlačili tuto revoluci a zabili desítky tisíc Azerů.
• Třetí revoluce využila geopolitických změn po 2. Sv. válce. Během jednoho roku se azerským turkům podařilo založit nezávislý stát v Jižním Ázerbájdžánu. Opět zde zasáhl Sovětský svaz spolu s Íránem a nově vzniklý stát rozdrobil, přičemž zahynulo zhruba 40 000 lidí. Státní zřízení trvalo zhruba jeden rok a za tu dobu se stihlo podepsat na dnešním vzezření Tebrizu a okolí. Vzniklo mnoho turkických škol, rádií apod., avšak ázerbájdžánští aktivisti spravující odkaz tohoto ročního státu byli následně pronásledováni a perzekuováni a jejich dílo mařeno.
• Další naději na demokratizaci poměrů v Íránu spatřovali Ázerbájdžánci při Islámské revoluci v roce 1979, kdy sami stáli v čele některých revolučních křídel. Jejich snahy byly zhaceny už během revoluce, kdy byli ajatolláhem označeni za nepřítele státu. Snahy o demokratizaci dopadli ještě hůře než v revoluci z roku 1945.

Vidíme, že území na severozápadě Íránu je velice nestabilní už po celé století. Pochopitelně, Írán nechce o jakékoliv autonomii ani slyšet.

Zdroje:

• Iran’s Azeri Question: What Does Iran’s Largest Ethnic Minority Want?. In: Http://www.eurasianet.org [online]. 2003 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/departments/culture/articles/eav041503.shtml
• Azerbaijani Turks of Iran: Will They Lead a Revolution Again?. In: Http://web.archive.org [online]. 2002 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20080410083442/http://www.csis.org/media/csis/events/020808.pdf
• Who are Azeris?. In: Http://www.iranian.com [online]. 2002 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.iranian.com/Opinion/2002/August/Azeri/index.html
• Iran: Ethnic and Religious Minorities. In: Http://www.fas.org [online]. 2008 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/mideast/RL34021.pdf